Korán a ženy

    Vzhledem k nedorozuměním, které s výkladem Koránu stále zaznamenávám, sem zkusím vypsat zmínky o ženském pohlaví, které jsem našla v Koránu. Vycházím z Koránu z Levných knih, který přeložil, opatřil předmluvou a komentářem Ivan Hrbek. Moje "články" o Koránu rozhodně nelze brát jako omluvu nebo sympatie s islámem. Jsou jen pozastavením se nad tím, jak se z knihy "jednoho muže", která ještě ke všemu není nijak radikální nebo zpátečnická, ale naopak moderní a pokroková (nezapomínejme na dobu, v které Korán vznikl) mohlo vyvinout náboženství, které je pro nás (tj. lidi v západním světě) představováno hlavně fanatismem a nesnášenlivostí. Výčet toho, co jsem zde napsala, rozhodně není úplný. Jsou to jen části, které se mi podařilo najít pouhým prolistováním Koránu.

Předmluva

    Předmluva - kapitola Obsah a učení, podkapitola Etika - "... Nejpodrobněji je vyloženo (etické desatero - pozn.) v 17:23 - 41, kde tvoří jakési desatero, které se sice liší řadou detailů, vyplývajících  jiného sociálního prostředí, od starozákonního, avšak celkovým duchem je s ním totožné. Hlavními zásadami tohoto desatera jsou: nepřidružovat nikoho k Bohu (tak tady jsem to projela :-D - pozn.), ctít rodiče, být laskavým k rodině a příbuzným, nezabíjet děti (dcery) z obavy před zchudnutím, nedopouštět se cizoložství, nezabíjet neoprávněně, dávat správné míry a váhy, nedotýkat se jmění sirotků, dodržovat smlouvy, nenásledovat něco, o čem nemáš vědění, nechodit pyšně a domýšlivě po zemi. Je samozřejmé, že k těmto základním morálním příkazům přistoupily během doby ještě další: čestnost, upřímnost ve slovech a činech, odsuzování pokrytectví a lakoty. Korán doporučuje vyhýbat se špatné společnosti, mlčet o nedostatcích druhých spíše než o nich veřejně hovořit, zdržovat se posměšků, hrubých řečí a urážek, nepřísahat zbytečně, být zdvořilý a ohleduplný ve vzájemných stycích, nevstupovat do domu jiného bez dovolení a ohlášení apod."

    "Muhammad neodstranil krevní mstu za zabití (qisás) z několika důvodů: jednak byl ještě příliš poplatný systému pojetí, které v ní spatřovalo kompenzaci za ztrátu příslušníka kmene, jednak se neodvažoval zasáhnout do výsostnjých práv kmene. Snažil se však omezit absolutní aplikaci krevní msty tím, že doporučoval přijímat výkupné (dija) a současně stanovil, že krevní msta bůže být vykonána jen na skutečném pachateli, nikoliv na kterémkoliv členu jeho kmene či rodiny, jak bylo zvykem dříve". (Italská mafie minulého století by si měla vzít příklad ;-) ).

    "Dalším činem, pro který Korán předepisuje potrestání, je cizoložství (ziná´), pokládané za jeden z nejtěžších hříchů. Podle 24:2 mají oba provinilí dostat sto ran bičem a žádný z nich již nemůže vstoupit do manželství s věřícím či ctnostným. Nicméně Korán vyžaduje, aby provinění bylo dokázáno čtyřmi svědky, což značně ztěžuje, ne-li znemožňuje usvědčení; ochraně ženy před křivým nařčením slouží i verše 24:4-9, takže v praxi jen málokdy došlo k potrestání."

        Súra 24 Světlo: 4 - "Ty, kdo vrhají podezření na počestné ženy a pak nepřivedou čtyři svědky, zbičujte osmdesáti ranami a         nepřijímejte od nich již nikdy žádné svědectví, neboť to jsou hanebníci -"

        - 5 - "kromě těch, kdož se potom budou kát a napraví se. Bůh věru je odpouštějící, slitovný."

        - 6 - "U těch, kdož vrhají podezření na manželky své a nemají proti nim svědky kromě sebe samých, nechť svědectví každého z         nich sestává ze čtyřnásobného svědectví při Bohu, že vskutku jsou pravdomluvní,"

        - 7 - "a pátým svědectvím dosvědčí, že svolávají na sebe prokletí Boží, ukáže-li se, že jsou lháři."

        - 8 - "A bude odvrácen od ženy trest, jestliže ona čtyřikrát při Bohu dosvědčí, že žalobce patří vskutku mezi lháře."

        - 9 - "a pátým svědectvím dosvědčí, že svolává na sebe hněv Boží, ukáže-li se, že žalobce mluvil pravdu."

    Předmluva - kapitola Obsah a učení - podkapitola Sociální vztahy: "Mezi koránskými nařízeními, regulujícími sociální vztahy, zaujímají přední místo ty, které upravují poměry rodinné, zejména manželské. V nich se ukazuje silný vliv židovství, zvláště v ustanovení o zákazu sňatku mezi blízkými příbuznými, k nimž však Muhammad přidal ještě zákaz manželství mezi soukojenci, ve stanovení čekající doby pro vdovy a rozvedené a v povolení čtyř žen jako legálních manželek. Na druhé straně se projevují v Koránu přežitky staré arabské společnosti: neomezený počet konkubín - otrokyň a snadnost rozvodu nebo zapuzení manželky, i když se Muhammad snažil omezit dřívější libovůli a zajistit též určitá práva ženě. Velmi ostře však vystoupil proti pozůstatkům dřívější polyandrie, která byla zřejmě dosti běžná v Medíně, a zakázal zvyk půjčovat mladé dívky bez rodin jako konkubíny."

    "Postavení ženy stanoví Korán o stupeň níž než mužovo, současně však nařizuje, že s nimi má být nakládáno laskavě a spravedlivě. Jestliže muž není schopen jednat se všemi manželkami stejně nestranně, má mít pouze jednu. Muž je rovněž povinen dát ženě obvěnění, které zůstává vlastnictvím ženy i po rozvodu či úmrtí manžela. Na druhé straně je ženám doporučována skromnost a cudnost ve vystupování."

    "Na dědické podíly mají právo i dcery a sestry, naproti tomu není zde zmínky o podílu vdovy. Muhammad vycházel z předpokladu, že je o ni postaráno obvěnením, a kromě toho verš 2:241 klade umírajícímu za povinnost zaopatřit manželku vším potřebným."

    "Je však povinností majetných muslimů podporovat chudé a nemajetné souvěrce, zejména sirotky a vdovy. Podobně Korán neodstraňuje otroctví, nabádá však k laskavému zacházení s otroky a jejich propuštění hodnotí jako nejvýš záslužný čin anebo je stanoví jako pokání za přestoupení nějakého kultovního příkazu." (Kdyže to bylo zrušeno otroctví v západním světě? USA - 1865, Anglie - 1772, Francie - 1848 - zdroj wikipedie).

Korán

    Súra 6 Dobytek - 152/151: "Rci: "Pojďte sem, abych vám sdělil to, co Pán váš vám zakázal! Nepřidružujte k Němu nic, buďte laskaví k rodičům, nezabíjejte z nedostatku děti své, vždyť jsme uštědřili nezbytné pro vás i pro ně! Střezte se smilstva veřejného i tajného, nezabíjejte nikoho, koho Bůh vám zaklázal, leda podle práva! A toto je to, co On vám přikazuje - snad budete rozumní!"

        - 153/152: "Nepřibližujte se k majetku sirotků jinak než s dobrými úmysly, dokud nedosáhnou dospělosti! Dávejte dobré míry i         spravedlivé váhy! My pak neukládáme duši břemeno žádné nad její síly. A když hovoříte, buďte spravedliví, i když se jedná o         příbuzného, a dodržujte úmluvu s Bohem! A toto je to, co On vám přikazuje - snad budete toho pamětlivi!"

    Súra 2 Kráva - 172/177: "Zbožnost nespočívá v tom, že obracíte tváře své směrem k východu či západu, nýbrž zbožný je ten, kdo uvěřil v Boha, v den soudný, v anděly, Písmo a proroky a rozdává z majetku svého - bez ohledu na lásku k němu - příbuzným, sirotkům, nuzným, po cestě (Boží) jdoucímu, žebrákům a na otroků vykoupení, a ten, kdo modlitbu dodržuje a almužnu udílí. A zbožní jsou ti, kdož úmluvy své dodržují, když je jednou uzavřeli a v protivenství, v neštěstí a v dobách násilí jsou trpěliví - to jsou ti, kdož víru pravou mají, a to jsou bohabojní."

        - 228: "A rozvedené ženy nechť samy čekají po tři periody a není jim dovoleno zatajovat to, co Bůh stvořil v lůnech jejich,         věří-li v Boha a v den soudný. A je spravedlivější, jestliže manželé jejich si je vezmou nazpět v tomto stavu, pokud si přejí         usmíření. A ony mají pro sebe stejné právo jako oni podle zvyklosti, nicméně muži jsou o stupeň výše - a Bůh je mocný,         moudrý."

        - 229: "Rozvod je možný dvakrát, potom lze podržet manželku podle správné zvyklosti nebo ji propustit v dobré vůli. Není vám         dovoleno vzít nic z toho, co jste jí dali, leda že oba se obáváte, že nedodržíte omezením Bohem daná. Jestliže se obáváte, že         nedodržíte omezení Bohem daná, tedy nebude pro žádného z obou vás hříchem, jestliže žena se vykoupí. Toto jsou omezení         Bohenm daná, nepřekračujte je! Ti, kdož překračují Boží omezení, ti jsou nespravedliví!

        - 231: "Když se rozvedete se svými ženami a přijde lhůta jejich, pak si je buď ponechejte podle zvyklosti, anebo je propusťte         podle zvyklosti, avšak nezdržujte je násilím, překračujíce tak omezení Boží. Kdo tak činí, ten sám sobě škodí..."

        - 232: "Když se rozvedete se svými ženami a přijde lhůta jejich, nebraňte jim vstoupit v manželství s jejich novými manžely,         jestliže se dohodli podle zvyklosti..."

        - 233: "Matky kojí děti své plné dva roky, a to je pro toho, kdo chce, aby bylo dovršeno kojení. Na otci dítěte pak spočívá         výživa i oblékání matek podle zvyklostí uznané..."

        - 234: "Pro ty, kdož k Bohu byli povoláni a znechali manželky, platí, že ony mají vyčkat samy o sobě čtyři měsíce a deset dní. A         když dosáhnou lhůty své, nebude pro vás hříchem, jestliže si budou počínat samy se sebou podle zvyklosti uznané."

        - 235:"A není pro vás hříchem, jestliže se budete ucházet o tyto ženy či budete-li mít podobný skytý úmysl v duších svých. Bůh         ví dobře, že si na ně budete myslit, avšak nesmlouvejte se s nimi v tajnosti, leda promluvíte-li slova zvyklostí uznaná."

        - 237/236: "Není pro vás hříchem, rozvedete-li se s ženami svými, dříve než jste se jich dotkli anebo dříve než jste jim určili         obvěnění. Dejte jim však zaopatření - zámožný podle prostředků svých a chudý podle prostředků svých - podle zvyklostí         uznaných. A to je povinností pro ty, kdož dobré konají."

        - 238/237: "Jestliže se s nimi rozvedete, dříve než jste se jich dotkli, ale již jste jim určili obvěnění - pak jim patří polovina toho,         k čemu jste se zavázali, pokud se toho nevzdají nebo se toho nevzdá ten, v jehož rukou je uzavření manželské smlouvy. A vzdát         se toho je blíže k bohabojnosti. A nezapomínejte si vzájemně prokazovat velkomyslnost, vždyť Bůh jasně vidí vše, co děláte!"

    Súra 4 Ženy - 38/34: "Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před ruhými a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký" (tady je jediná zmíňka o bití žen - pozn.).

        - 39:35: "A obáváte-li se rozvratu mezi oběma, povolejte rozhodčího z jeho rodiny a rozhodčího z její rodiny. A přejí-li si oba         manželé usmíření, Bůh mezi nimi zařídí shodu, neboť Bůh je vševědoucí a dobře zpraven."

    Súra 65 Rozvod - 6: "Ubytujte ženy své po rozvodu tam, kde sami bydlíte, podle možností svých. Nečiňte jim žádnou újmu s úmyslem je utiskovat. Jsou-li těhotné, přispívejte jim, pokud neporodí! A jestliže kojí pro vás dítě vaše, dávejte jim jejich odměnu a dohodněte se vzájemně podle zvyklosti uznané, však narazíte-li na obtíže, dejte kojit ženě jiné!"

    Súra 24 Světlo - 31: "A řekni věřícím ženám, aby cudně klipily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť spustí závoje své na ňadra svá. A nechť ukazují své ozdoby jedině svým manželům nebo otcům nebo tchánům nebo synům nebo synům svých manželů nebo bratřím nebo synům svých bratří či sester anebo jejich ženám anebo těm, jimž vládne jejich pravice, nebo služebníkům, kteří nemají chtíče, anebo chlapcům, kteří nemají pojem o nahotě žen. A nechť nedupou nohama, aby lidé postřehli ozdoby, které skrývají. A konejte všichni pokání před Bohem, ó věřící, snad budete blažení!"

       - 32: "Umožňujte sňatek svobodným, žijícím mezi vámi, a rovněž bezúhonným z vašich otroků a otrokyň. A jsou-li potřební, Bůh je         obohatí z laskavosti Své a Bůh je velkorysý, vševědoucí."

        - 33: "A nehcť ti, kdož nenalézají možnost sňatku, jsou zdrženliví, pokud je Bůh neobohatí z laskavosti Své. - S těmi z otroků         vašich, kteří usilují o písemnou dohodu o propuštění, uzavřete tuto dohodu, jestliže o nich víte, že je v nich dobré a podarujte         je z majetku Božího, který vám dal! - A nenuťte své mladé otrokyně, které chtějí žít jako muhsany, k nemravnosti, toužíce po         statcích tohoto života pozemského. A ten, kdo je k tomu nutí, (bude potrestán); a Bůh bude potom, co k tomu byly donuceny,         odpouštějící, slitovný."

Poznámky

    Poznámka k súře 2: "zákon krevní msty přejal Muhammad z předislámské společnosti, kde byl již určitým pokrokem proti dřívějšímu ničím neomezenému vzájemnému vybíjení; v druhé části verše je narázka na možnost výkupu, kterou potom Korán doporučuje jako nejlepší prostředek k usmíření.

    Poznámka k súře 4: "obsahují základní ustanovení islámského dědického práva, podle něhož - na rozdíl od předislámských zvyklostí - mohou dědit i ženy.";

        - "zakazuje zvyk levirátu, rozšířený u všech semitských národů, podle něhož nejstarší syn dědil ženy svého otce (kromě vlastní         matky) anebo bratr dědil manželky svého zesnulého bratra."

    Poznámka k súře 24: "obsahují narážku na tzv. "Á´išinu příhodu". Při návratu z výpravy proti Banú Mustaliq (v lednu 627) ztratila ´Á´iša, která doprovázela Muhammada, svůj náhrdelník a vrátila se jej hledat, aniž si toho kdo povšiml, takže celá karavana odešla. Za několik hodin se pak ´Á´iša vrátila do Medíny ne velbloudu, doprovázena jedním mladým muslimským bojovníkem, který se rovněž zdržel. Z této příhody vznikly v Medíně pomluvy o ´Á´išině nevěře, využívané nepřáteli Prorokovými k politické propagandě. V této době se ´Á´iša uchýlila do domu svého otce, Abú Bakra, až nakonec se Muhammadovi - který po uričtou dobu si sám nebyl jist chováním své manželky - dostalo v Koránu ujištění, které očistilo ´Á´išu z podezření..."