Citáty, které mě donutily zastavit se

    "Už zapomněl, že je tak zranitelný. Tenhle pocit křehkosti, to je láska? Ten strach, že každou chvíli o všechno přijde, kvůli jednomu chybnému kroku, jedné špatné odpovědi, jednomu nevhodnému slovíčku? Je to ono, tahle ztráta sebejistoty, ve čtyřiceti letech stejně jako ve dvaceti? Poku adno, existuje něco politováníhodnějšího, marnějšího? Delphine de Vigan (Ani později, ani jinde)

    "Copak se mohu vrátit do tohoto stavu tuposti, z něhož jsem již pomalu začala vybředávat, a předhonila v tom matku a sestru a počala jsem cítit, že rozumím životu lépe než ony, že si vím mnohem lépe rady, že jsem mnohem odolnější vůči neštěstí a že jsem obratnější než ony, mám-li čelit následkům nepřízně osudu a katastrof? Což jsem nebyla z nich nejblíže dětství a neměla jsem tedy právo být nejvíce naivní? A přesto jsem se na ně nyní dívala tak, jako se dívá matka na svá malá děcka, která potřebují neustále ochranu, lásku, péči a pomoc!" Taha Husajn (Volání hrdličky)

    "Tento dobrý a hodný člověk nalézal rozkoš v tom, trávit svou volnou chvíli, když mladí pánové nebyli doma, v onom pokoji, kde byly nakupeny knihy; pokaždé se do něho vplížil jako zloděj a postál chvilku před stoly a poličkami, na kterých byly srovnány a uloženy. Díval se na ty svazky pohledem plným hrdosti a důležitosti, pak opatrně a starostlivě natáhl ruku ke knihám, dotýkal se jich jemným pohybem, lehce je hladil, jako by od nich očekával požehnání a vyprošoval si od nich totéž, co si vyprošoval od svatých a světců, když je potkal živé či když navštívil jejich hroby. Láska k těmto knihám, zalíbení v nich i silná zvědavost mu dodávaly jakousi odvahu, takže občas vzal některou knihu a podíval se do ní, aby si vštípil její název do paměti a mohl jej sdělit přátelům, až se s nimi navečer sejde, anebo aby si přečetl jednu či více řádek, ať už rozumněl nebo ne; mnohem více jej ovšem vzrušovalo to, čemu nerozuměl, neboť to mu ukazovalo zvláště silně jejich oddanost vůči vědě a učení i jejich učenost, která je povyšuje nad rozum prostých a nevědomých lidí. A to ještě více zvyšovalo jeho obdiv k oněm dospívajícícm hochům, kteří znají, chápou a milují věci, které neznali, nechápali a nemilovali jejich otcové." Taha Husajn (Volání hrdličky)

    "Dřív byl pro mne svět jen samá hrůza, avšak nyní na něj s lítostí vzpomínám... Přijde čas, kdy budeme na naši dnešní mizérii a utrpení vzpomínat s úsměvem." Kiharu Nakamura (Paměti gejši)

    "... ale i růže rostou na kompostu. Bez prostřednosti by nerozkvetla dokonalost. Proto budu nejlepší průměr, který existuje..." Ray Bradbury (Chicagská propast)

    "... všechno kromě člověka, který se vydává na lov, třebaže nehladoví, jí, přestože je syt, a chová se úskočně, ačkoli ho nikdo nenapadá." Ray Bradbury (Prázdniny)

    "Stále někdo čeká na někoho, kdo se nikdy nevrátí. Stále někdo miluje víc, než je sám milován. Když to trvá nějakou dobu, zachce se ti zničit předmět lásky, ať je to cokoliv, aby už ti nemohl působit bolest." Ray Bradbury (Volání v mlze)

    "Když je člověk mladý, je přesvědčený, že na jeho volání přijde odpověď. Věří, že cokoli ho napadne, může se uskutečnit. A někdy snad ani není daleko od pravdy." Ray Bradbury (Jezero)

    "Pověz mi, co přesně znamená intuice. - Vědomé rozpoznání něčeho, co bylo po dlouhou dobu v našem podvědomí." Ray Bradbury (Hoši! Pěstujte i vy obří houby doma ve sklepě)

     "Osud člověka je zvláštní v tom, že je tragický už od začátku. Narodí se, aby umřel, tedy vlastně prohrál. Aniž dokázal všechno, co si předsevzal. Je ale jen na něm, jestli to ponese důstojně." Arnošt Lustig   

    "Žít znamená rozepnout si opasek a vyhledávat potíže" - z filmu Řek Zorba

    "Když spí ženská sama, je to hanba pro všechny chlapy" - z filmu Řek Zorba

    "Pro Oněgina však tu byla

jen ona, jenom Taťjana,

ovšem že ne ta pošetilá,

nešťastně zamilovaná,

ale ta chladná, odmítavá,

ta, které dalo božská práva

královské město na Něvě.

Ó lidé! jak jste po Evě

náchylní k pokušení, slabí:

co máte, to vás netěší,

a had čím dál tím lstivější

vás k tajemnému stromu vábí,

ráj zdá se vám dost žádoucí

jen v zakázaném ovoci." Alexandr Sergejevič Puškin (Evžen Oněgin)

    "Je šťasten, kdo byl v mládí mladý

a v pravou chvíli dospělý,

kdo pochopil, co hlavu zchladí,

že zato nervy zocelí,

kdo věděl, kde sny mají meze

a kam se s nóbl lůzou sveze,

v dvaceti měl dost obleků,

v třiceti vhodnou manželku,

dokázal v pětačtyřiceti

vyrovnat dluhy na nulu

a příděl slávy, titulů

i peněz vysluhoval s léty,

ten, komu fáma trobí tuš:

X. Y. je skvělý muž!" Alexandr Sergejevič Puškin (Evžen Oněgin)

    "Komu dát důvěru a lásku?

Koho nic k zradě nepohne?

Kdo vsadil by nás do obrázku,

Skočil  by pro nás do ohně?

Kdo neroztrousí o nás klepy?

Kdo k našim chybám bude slepý?

Kdo strpí naše nálady?

S kým nemůžem být neradi?

Věříte, že vás někdy nebe

Tak blízkou duší obdaří?

Můj velectěný čtenáři,

Milujte jednoduše …. Sebe!

Pro sebe těžko na světě

Vhodnější objekt najdete." Alexandr Sergejeviš Puškin (Evžen Oněgin)

    "Snad na ničem mi ve světě tak nezáleží, jako na tom pocitu dobrodružství. Jenže přichází, kdy se mu zlíbí; strašně rychle mizí, a když zmizí, jsem vyschlý! Obdařuje mě svými krátkými, ironickými návštěvami, aby mi ukázal, že jsem promarnil život?" Jean Paul Sartre (Nevolnost)

    "Něco začíná, aby to skončilo: dobrodružství se nedá prodlužovat; dostává smysl jen svým skonem. K tomu skonu, který bude možná i mým skonem, jsem nenávratně vlečen. Každý okamžik se objevuje, jen aby přivedl ty následující. Na každém okamžiku mi z celého srdce záleží: vím, že je jedinečný, nenahraditelný - a přesto bych neučinil jediný pohyb, abych zabránil jeho zkáze." Jean Paul Sartre (Nevolnost)

    "Lidstvo bylo výsledkem procesu, který na ně ani nepomyslel." G.G.Simpson (v Darwinově původu druhů - Janet Brownová)

    "Zvířata, uvedl, mají mnoho zbytečných vlastností, které se vyvíjejí jenom proto, aby přispěly k úspěšné reprodukci, ale nemají žádný význam pro přizpůsobení či přežití. Klasickým příkladem je samec páva, který má velká ocasní pera, zvyšující jeho šance při námluvách, stejná pera však vysloveně zhoršují jeho šanci uletět před šelmami." Darwinův původ druhů (Janet Brownová)

    O krásném přátelství, kterého bych chtěla někdy dosáhnout - v knize Darwinův Původ druhů (Janet Brownová) - "Rychle nabyl přesvědčení, že mu nikdo tak dobře nerozumí jako Asa Gray. Když budu někdy na pochybách, co jsem chtěl říci, myslím, že se ho zeptám."

    "Požitky bývají, jak známo, prchavé a mizí dříve, než si je stihneme plně vychutnat, ale to neznamená, že nejsou opravdové. Sledovat kriketové utkání - třeba i pětidenní - může být příjemné. Sledovat utkání, které by trvalo věčně, by nebylo lepší. To, že zápas dříve či později skončí, je přece jedna z nedílných součástí diváckého požitku." Simon Blackburn (Platónova ústava)

    "Peníze nejsou důležité. Záleží jen na tom, aby jich nebyl nedostatek" Jamess Cllavel (Tchaj-Pan)

    "Přemýšlela o tom, jak moc vás lidé změní. Bylo to přesně naopak, než jak to člověk slýchá, že prý druhého nikdo změnit nedokáže. Nebyla to pravda. Člověk se ve skutečnosti mění jedině skrze druhé." Susan Minot (Ten večer)

    "Naděje je děsivá věc.    

Vážně?

Ano, způsobí, že žiješ jinde, v místě, které neexistuje.

Pro některé lidi je to lepší než místo, kde ve skutečnosti žijí. Pro mnohé je to úleva.

Od života, řekla. Úleva od života? To je nějaký život?

Někteří lidé nemají na vybranou.

Ne, a to je pro ně hrozné.

Naděje je lepší než trápení, řekl. Nebo zoufalství.

Naděje patří do stejného šuplíku jako zoufalství.

Není tak špatná.

Zoufalství má aspoň pravdivý základ.

Máš dnes černý den." Susan Minot (Ten večer)

    "Dobrý přítel pomůže, kdykoli příteli něco chybí, ať už jde o zařízení nějaké soukromé záležitosti, nebo ve veřejném životě, zaskočí, když potřebuje někomu jinému něco dobrého udělat; když ho něco poděsí, je při něm, dělí se s ním o náklady i o námahu a vyhání z něho strach po dobrém i po zlém, radost z úspěchu ještě zvyšuje, postiženému neštěstím dodává odvahu" Sókrates (Vzpomínky na Sókrata - Xenofón)

    "Protože soucit se zvířaty je nerozlučně spjatý s dobrotou charakteru, lze věrohodně říci, že ten, kdo je ukrutný ke zvířatům, nemůže být dobrý člověk" Arthur Schopenhauer