Talisman - Nicholas Sparks

    K téhle knize mě od počátku přitahovala především obálka. Už od prvního rychlého prolistování katalogu Knižního klubu. A jakožto oficiální knihomol si můžu dovolit občas uklouznout a koupit si něco lehce mimo. Navíc když jde o knihu...

    Udělala jsem dobře. Nedokážu tuhle knihu posoudit objektivně. Ale pro mně a konkrétně v tomhle období, byla učiněným požehnáním. Krásný a neotřelý příběh plný více či méně nenápadných odkazů na můj život, čtivé vyprávění. Úplně mě pohltila (což dokazuje i fakt, že jsem si ji vzala i do baru) a tak se nelze divit, že po třech dnech je konec a já se s ní musím rozloučit.

    Příběh je o vojákovi, který v Kuwajtu v písku najde fotku ženy. Nakonec si ji nechá a jeho nejlepší přítel je přesvědčen, že ta fotka ho chrání. Jen díky ní prý přežil 11 nášlapných min a několik těžkých zásahů v Iráku, při kterých zemřelo hodně jeho kamarádů. Logan si to ale nepřipouští. Nevěří na osud a podobné slátaniny. Je prostě realista. Jediné, na co dá, je intuice. Přes to přeze všechno se s fotkou nedokáže rozloučit a pět let ji neustále nosí v kapse.

    Po návratu z války tak nějak neví, jak uchopit svůj život a nechá se Viktorem přesvědčit, že by měl najít ženu z fotografie. Vydává se proto přes několik států - pěšky. Bere to jako jakousi terapii. Doprovází ho akorát.... jeho ovčák. Nevím, jestli autor někdy choval nějakého německého ovčáka, ale Zora vykreslil naprosto věrně. Zoro je jako můj Kimi...

    Na druhé straně je mladá žena. Krásná, vtipná, starostlivá. Prostě normální. Akorát sama. I když ne tak úplně... Se svým bývalým mužem má syna, kterého absolutně miluje. Její ex stojí za prd a byla by nejradši, kdyby nadobro zmizel z jejího života. Neuvědomuje si totiž, že nebýt jeho, neměla by ani Bena. Její vztahy končí dřív než začnou a ona nechápe proč. Už rezignovala. Stará se o svou babičku, o svého syna. Protlouká se jak může a snaží se nepropadat melancholii, i když toho v životě tolik ztratila.

    Ti dva se samozřejmě potkají. Samozřejmě se do sebe zamilují a samozřejmě musí přečkat spoustu nesnází. Není to žádná laciná červená knihovna (díky bohům). Je to taková "romantika na úrovni" kde jsem našla spoustu podnětů k přemýšlení. Otázka osudu tu před čtenářem neustále vyvstává a nejde jen tak odložit na neurčito. Co je tam dál? Hodně naděje a humoru na pozadí.

    Finální otázka, která v čtenáři zůstává (pokud je v podobném rozpoložení, jako jsem teď byla já) je, jestli chce a dokáže věřit. Věřit, že všechno není v pytli.