Ten večer - Susan Minotová

    Ann Grantová je starší dáma, která pomalu a bolestivě umírá na rakovinu. Leží ve své posteli, ve svém domě, obklopená svými dětmi. Přesto jediné, co ji poskytuje útěchu, jsou vzpomínky na období, kdy byla své nejlepší kamarádce na svatbě. Už na cestě potkala člověka (muže), který jí nadobro změnil život. Přestože měla dohromady tři manžele, několik dětí, spoustu přátel, hudební kariéru, nedokázala ve chvílích, kdy se blížil její konec, myslet na nikoho jiného, než na Harrise Ardena.

    Zaujal ji hned na první pohled. Snažila se od něj držet odstup, ale byla k němu přitahována jako magnet. Harris tak na ženy působil často. Ann však byla výjimka, protože ona působila stejně tak i na něj. Stále častěji vyhledávali svoji společnost, jejich vzájemný obdiv neustále vzrůstal... Pak se ale Ann zeptala. Zeptala se, jestli na něj někdo nečeká a Harris přiznal, že má v Chicagu snoubenku, která má hned další den přiletět za nimi na ostrov. Po tomto zjištění se Ann snažila více než kdy předtím se od Harrise odpoutat, ale stačil jeden jediný jeho dotek nebo pohled a nemohla si pomoci.

    Když přijela Harrisova snoubenka, Ann a Harris se svým vztahem nepřestali. Harris byl dokonce rozhodnut, že se svým předchozím vztahem skoncuje. Při svatební hostině se ale dozvěděl, že je jeho snoubenka těhotná. Svatební noc byla zásadní nejen pro pár, který se zrovna vzal, ale i pro ně. Prožili spolu poslední a nejdůležitější noc svých životů a přitom se viděli naposledy. Zásadní noc to byla i pro ostatní členy slavnosti. Po oslavě se totiž stala nehoda a nevěstin bratr zemřel.

    O čem celý příběh je? Snaží se ukázat, že lidé, kteří nás zplodili, měli život i před tím, než jsme přišli na svět. Děti Ann se dozvídali až od vyprávění Anniných přátel, kdo to byl Harris (jejich matka se o něm nikdy ani slovem nezmínila), ale nikdy se nedozvěděli vše, protože Ann a Harris o svém románku nikdy nikomu neřekli. Možná by vědomí tohoto příběhu změnilo pohled na jejich matku, která jim v mnoha směrech připadala tak přísná a necitlivá.

    Dále příběh přibližuje to, co je pro člověka v životě skutečně důležité. Když Ann ležela dlouhé dny a hodiny ve své posteli a čekala na smrt, nedokázala si vzpomenout na svoje kariérní výsledky, na to, kde a kdy konkrétně bydlela, s kým v které době chodila, za koho byla provdaná... pamatovala si pocity, které jí změnily, které pro ni byly důležité, i když si to třeba v té době ani neuvědomovala. Ať už šlo o vytržené dialogy, nábytek, místa v přírodě, pohledy nebo dotyky.  Tato kniha nám tak svým způsobem připomíná, abychom odhlédli od očekávaných stereotypů nastavených naší společnosti a snažili se svůj život naplnit krásnými pocity, na které bychom jednou mohli na smrtelné posteli vzpomínat.